Srní – Historie
Původně dřevorubecká osada založená v r. 1726, první zmínka osídlení na Sedle z r. 1710. Díky tehdejšímu četnému výskytu srnčí zvěře dostala svůj název Rehberg – Srní. Typickou šumavskou architekturu zde představují dochované horské roubené chalupy postavené na kamenné podezdívce se stěnami chráněnými šindelem. Rovněž kostel Nejsvětější Trojice má návětrnou stranu krytou šindelem.
Srní a okolí je dějištěm několika povídek a románů spisovatele K. Klostermanna, který zde velice často pobýval.
Původní obyvatelé Královského hvozdu byli svobodní sedláci „Králováci“, kteří podléhali pod královskou komoru. K jejich hlavním povinnostem patřila ochrana zemské hranice. V Srní a okolí bylo mnoho vodních mlýnů (s pilou, „hamry“ a na výrobu mouky). V jednom z nich K. Klostermann velmi často navštěvoval svoji sestřenici.
V období 1700–1799 vznikaly ve zdejším okolí sklářské hutě: Zelená Hora, Hrádky (Schlösserwald), Paště, Antýgl. Vyráběné skleněné korále byly většinou vyváženy do zámoří, hlavně pro indiány. Později obsadil kníže Schwarzenberg obydlí sklářů dřevorubci.
K rychlému rozvoji obce přispělo dokončení výstavby Vchynicko-tetovského plavebního kanálu, který byl postaven za pouhé dva roky. Dále přibyla budova fary včetně hřbitova, vlastní škola, poštovní úřad, četnická stanice, peněžní úřad a chudobinec.
V roce 1910 žilo v obci Srní 1734 osob. Obyvatelé pěstovali obilí a brambory a na pastvinách se páslo až 4200 ks hovězího skotu.