Schönberg – Historie
Nejstarší dějiny obce Schönberg nejsou příliš známé. Již na konci 13. století obdržel Schönberg od hrabat z Halsu tržní právo. Kníže Albrecht IV. propůjčil obci městský znak. V roce 1438 přešla obec se soudem Bärnstein pod knížectví Bavorsko. Roku 1648 byl Schönberg dvakrát vyplundrován Švédy, v roce 1742 pandury. Další utrpení přinesly morové epidemie v letech 1634, 1647 až 1649 a velké požáry v letech 1661 a 1810, v letech 1664, 1834 a 1844 Schönberg i s kostelem ležel v popelu.
Při nové výstavbě získalo mnoho domů fasády v jižanském stylu. 25. dubna 1945 zničila americká vojska tři čtvrtiny města. Také v době válek o dědictví španělské (1703 až 1704), válek o dědictví rakouské (1742) i při napoleonském tažení na Vídeň (1805 až 1810) bylo město opakovaně vyplundrováno a zatíženo materiálními i finančními odvody. Avšak ani epidemie se městu nevyhnuly. V letech 1634, 1647 a 1649 se rozmohl mor, v roce 1801 tyfus, 1805 neštovice, 1806 skvrnitý tyfus a 1811 úplavice. Velký hospodářský význam měly pro obec dobytčí trhy, konané na sv. Pavla a sv. Jiří. V roce 1615 například směřovalo ze Schönbergu na jatka do Straubingu, Řezna, Norimberku, Augsburgu a Ulmu 1654 kusů hovězího dobytka.
Městský znak zobrazuje „na pozadí s bavorskými kosočtverci napříč umístěný červený šíp.“ Nejstarší dochovaný znak zobrazuje pečeť z roku 1514 s nápisem “s.marcht,schoninperg”. Význam a původ šípu se nepodařilo objasnit. V listině z 18. června 1537 však potvrzují knížata Wilhelm a Ludwig dokument svého otce knížete Albrecht IV. (zemřel 18. března 1508) o znaku obce Schönberg, který již tehdy nebylo možné nalézt, takže jej radní ani občané nepoužívali. V dokumentu je znak popisován takto “ain geweckhiter Schild, inmitten ybergkh ainen ganntz roten strahl habenndt”.
V rámci probíhající územní reformy byla roku 1971 k Schönbergu přičleněna obec Hartmannsreit, roku 1978 Eberhardsreuth a Kirchberg.
Eberhardsreuth ležel na někdejší “Zlaté stezce” z Vilshofenu do Čech a byl zmiňován již v 13. století. Roku 1263 byl “Eberhardsdorf” pasovským biskupem Otou spolu s dalšími majetky převeden jako léno Jindřichovi z Hachaimu. Zámek se zámeckou kaplí je v soukromém vlastnictví a navazuje na středověký vodní zámek. Dnešní objekt pochází z roku 1639.
Znak někdejší obce Kirchberg zobrazuje “stříbrného čápa se zlatým hadem v zobáku na červeném pozadí“. Motiv byl převzat ze znaku pasovského světícího biskupa Zikmunda Pirchana ze Salony, který v polovině 15. století vysvětil místní kostel; tím je symbolicky připomínán také název obce. Klenotem obce a mimořádnou pamětihodností je pozdně gotická kaple sv. Jana. Její název, poloha a patron odkazují na církevní založení a vysvěcení přibližně v období 1450 až 1500.