Neuschönau – Historie
Obec Neuschönau je poprvé zmiňována v roce 1395, tehdy ještě pod názvem "Schönau``.
Do konce 14. století probíhalo osídlování v souvislosti s provozem sklářské huti. V červnu 1603 převzal sklárnu jistý Thomas Kaiser. Po něm byly také pojmenovány místní části „Altkaiserhütte“ a „Neukaiserhütte“. Na počátku 19. století založila sklářská huť Schönau první katastrální list. Z této doby pochází v hovorovém jazyce dříve obvyklý název pro Neuschönau „Koishüttn“, podle kterého je dnes také pojmenován místní vlastivědný spolek.
Později byla obec Schönau přejmenována na „Altschönau“ a obec Neukaiserhütte na „Neuschönau“. Sklárna samotná často měnila své vlastníky až do svého zániku v roce 1813.
Díky přistěhovalectví a přílivu pracovníků především z blízkého českého příhraničí rychle rostl počet obyvatel, takže v roce 1889 už měla obec 1000 obyvatel s 200 školou povinnými dětmi. V souvislosti s tím byla v roce 1895 z iniciativy kapitulního vikáře Johanna Baptisty Stinglhammera z Passova zahájena výstavba farního kostela sv. Anny. Dokončena byla roku 1903. 22. srpna 1917 pak následovalo také založení farnosti. Prvním farářem byl duchovní správce Georg Kaiser.
Roku 1926 zuřily v Neuschönau dva velké požáry. V roce 1929 způsobila velká vichřice poškození věže a střechy kostela.
V roce 1978 proběhla územní reforma, v jejímž důsledku byly části St. Oswald a Schönanger sloučeny v jednu správní jednotku. Obec se v té době nazývala „Schönanger“. Roku 1980 se obec Schönanger znovu osamostatnila, k 31. 12. 2017 byla odloučena od správní jednotky St. Oswald. K 1. 6. 1981 byl název obce Schönanger změněn na Neuschönau. Část Neuschönau byla v té době se svými 914 obyvateli největší v rámci celé obce a tvořila tak nejen z hlediska své geografické polohy její centrum. Nachází se zde také zařízení občanské vybavenosti. Ve stejné době (1983) vznikl také obecní znak. Jeho popis zní takto: „Nad stříbrným cimbuřím v dolní části znaku je na zeleném pozadí umístěn šikmý zlatý pruh, vlevo stříbrná sklenice na víno.“
Zelené pozadí znaku poukazuje na polohu obce v Bavorském lese uprostřed rozsáhlé zalesněné oblasti (dnes označované jako „Zelená střecha Evropy“). Sklárna "Kaiserhütte" produkovala zrcadla, která byla mimo jiné použita také v Mnichovské opeře. Proto se na znaku nachází sklenice, která připomíná toto kdysi tak významné hospodářské odvětví. Šikmý pruh symbolizuje „Soumarskou stezku“, která vedla přes obec dále do Čech a vyznačovala se především obchodováním se solí. Cimbuří připomíná hrad v místní části Schönanger, který byl ve středověku zničen.
Provoz sklárny byl ukončen ještě před polovinou 19. století.
Důležitou událostí bylo pro obec Neuschönau založení Národního parku Bavorský les dne 7. října 1970, který se stal prvním národním parkem v Německu. Od tohoto okamžiku pro obec stoupá na významu aspekt cestovního ruchu.
Národní park se svou filosofií „ponechat přírodu přírodě“ představuje dodnes jedno z největších lákadel regionu.