U vstupu je postavena vyhlídková věž, která umožňuje pěkné výhledy na téměř celé rašeliniště. Jezerní slať je jedním z nejstudenějších míst naší republiky (v průměru 2 °C) a vysokým úhrnem srážek, a proto je její vegetační pokryv tvořen chladnomilnými druhy.
V potocích okolo Horské Kvildy se v minulosti rýžovalo zlato. Zlatokopeckou činnost dnes připomínají haldy přetěženého zlatonosného písku na potočních březích, tzv. sejpy.
Výhledské louky jsou dnes malebným zákoutím poblíž Horské Kvildy, je odsud krásný výhled na Velký i Malý Roklan a nepřehlédnutelný není ani majestátní vrch Antýgl, tyčící se na druhé straně Hamerského údolí.
Zaniklá osada obce Horská Kvilda. V letech 1799–1880 zde pracovala sklářská huť zřízená městem Kašperské Hory, která byla známá výrobou dutého skla a páteříků.
Horskokvildský řezbář pan Pavel vytvořil podle fotografie dřevěnou sochu Rankla Seppa v životní velikosti, můžete ji vidět v Horské Kvildě na zahradě pana Ladislava Pavla. Je vysoká 2,13 m, váží 200 kg a byla zhotovena ze čtyř dubových polen.
Naučná stezka podél Vydry mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou. Obě místa jsou dostupné autem i autobusem. Je 7 km dlouhá a představuje jedno z nejzajímavějších míst Šumavy. Stezka je určena pro pěší a vozíčkáře.
Filipova Huť nabízí jeden z nejkrásnějších pohledů na druhou nejvyšší šumavskou horu – Roklan, kterému se také přezdívá Prsy Matky Boží. Na okraji Filipovy Huti se rozkládá malá osada Korýtko se zástavbou rozptýlených chalup.
Jedná se o samotu, která patřila (a dosud patří) k Horské Kvildě, a dnes na ní nalezneme jednu z nejdochovalejších ukázek bývalé šumavské architektury (U Štěrbů).
