Vesnice umělců Waldhäuser
Tisíc metrů na hladinou moře a nádherný výhled až na Alpy, to je Waldhäuser, nejvýše položená horská obec Bavorského lesa. Waldhäuser, coby „magické“ místo, vždy svým kouzlem přitahoval milovníky přírody, citlivé jedince a umělce.
Jako první malíř se v roce 1906 usadil ve staré budově školy ve Waldhäuseru Reinhold Koeppel (*1887 †1950) z Oscherslebenu v Sasku, který sám sebe nazýval „malířem lesa“. Poprvé odtud bezstarostně odešel jinam, ale už příští léto se na místo vrátil. Cosi ho muselo jakýmsi nevysvětlitelným způsobem přitahovat zpátky do Waldhäuseru. Po něm přišli i další umělci, kterým se vedlo stejně - Hermann Erbe-Vogel, Alfred Kubin a Heinz Theuerjahr, byl tu také Friedrich Nietzsche, který v Klingenbrunnu napsal:
"Pokud člověk nemá na horizontu svého života pevné, klidné linie, podobné liniím hor a lesů, je vnitřní vůle člověka neklidná, rozdrobená a žádostivá…"
Koeppel i ti ostatní potřebovali tyto „pevné a klidné linie na horizontu svého života“. Les se jim stal druhým domovem. Ke Koeppelovým dílům neoddělitelně patří grandiózní obrazy lesa, jako je například oltářní obraz Panny Marie v lese, polomy a lesní hlubiny, ale především obrazy lidí z Bavorského lesa, s jejich tvrdým životem, jako je například portrét dřevorubce a dřevorubec při práci.
Malíř a sochař Heinz Theuerjahr (*1913 †1991), pocházející ze Stolpu v Pomořansku, přišel v době svého cestování roku 1940 ke Koeppelovi do Waldhäuseru. I on se usadil v samotě horské vesnice, oženil se s místní dívkou a 50 let žil svou představu o umění. Zaměřoval se téměř výhradně na zvířata a redukci k podstatě. Čtrnáctkrát musel odjet do Afriky, aby prostřednictvím světa zvířat a archaických forem Egypta našel vlastní vyjádření velké jednoduché formy. Spolek přátel Heinze Theuerjahra vytvořil na místě jeho tvorby „Archu Theuerjahr“ s galerií, galerijním obchodem a působivou volně přístupnou zahradou se sochami zvířat. Od Archy Theuerjahr vede Stezka archy ke skleněné arše v moři lesů.
Dnes žije ve Waldhäuseru umělec Hajo Blach (*1943). Jeho obrazy vyprávějí o hebkých kopcích velkého lesa. Ale nezajímají ho půvabná vyobrazení líbivého lesa, nýbrž neustálá proměna denních a ročních období, momentální nálady mezi východem a západem slunce, při bouři, větru a umírání. Tato schopnost, zachytit momentálně prožívaný dojem, malířsky ho uchopit a předat dál, je na obrazech Hajo Blacha nejpůsobivější.
Další informace o horské vesnici Waldhäuser naleznete na webových stránkách zájmového společenství Interessensgemeinschaft Waldhäuser na adrese http://www.waldhaeuser-bayerischer-wald.de