Roklanská hájenka a Roklanská chata

Mezi Březníkem (Pürstling) a Roklanem (Rachel), nedaleko hranice s Bavorskem, byla schwarzenberským panstvím kolem roku 1804 vybudována myslivna (Rachelhütte později Forsthaus), která byla nejvýše položenou obytnou stavbou na Šumavě. Stála na východním úpatí Medvědí hory (Bärensteindl, 1224 m) při levém břehu Roklanského potoka (Rachelbach) v nadmořské výšce 1180 metrů. Roklanská hájovna sloužila na počátku jako myslivna, poté jako hájovna a od roku 1870, kdy bylo Podroklaní vyhlášeno samostatným lesnickým revírem, jako sídlo revírníka. Prvním revírníkem tu byl Josef Trampus (1823-1911), který se do hájenky nastěhoval s manželkou, třemi malými dětmi, dvěma kozami a párem slepic. Byla to obrovská výzva žít v této odloučenosti s malými dětmi za dlouhých zimních měsíců. Nejbližší sousedé žili v 5 kilometrů vzdáleném Březníku (Pürstling) a o dalších 7 kilometrů dál na Modravě (Mader).

V období první republiky začala do Podroklaní pronikat turistika. Lidé sem chodili z Březníku a Javoří Pily a pokračovali přes hranici k Roklanu a Roklanskému jezeru. Turisté byli v Roklanské hájence vždy přátelsky vítáni, bylo možné se u paní revírníkové občerstvit, a dokonce i přespat. Roklanská hájovna byla zbourána kolem roku 1950.

Bouřlivý rozvoj prvorepublikové turistiky přiváděl i do těch nejodlehlejších šumavských končin stále více turistů. V roce 1935 bylo pobočkou Klubu československých turistů ze Sušice započato podle projektu sušického architekta a stavitele Karla Houry s výstavbou nového objektu – Roklanské chaty. Chata byla slavnostně otevřena v roce 1937.

V 50. a 60. letech 20. století byla již bývalá turistická Roklanská chata jedním z objektů roty pohraniční stráže. Po zrušení roty v roce 1963, sloužila Roklanská chata jako odloučené stanoviště (tzv. piket) pohraniční roty Březník. I přesto však přežila i komunistický režim. V roce 1995 byla chata Správou Národního parku Šumava opravena – byl opraven krov, střecha s komínem a přední stěna budovy, kde byl zbourán balkon. Syrové dřevěné konstrukce způsobily rozmnožení dřevokazných hub. Vnitřní část chaty opravena nebyla. Dnes je Roklanská chata nepřístupná, opuštěná a chátrá.

V okolí Roklanské chaty se nacházejí na březích Roklanského potoka, okolních bezejmenných potoků a na dně Roklanské nádrže zbytky po nejvýše položeném rýžování zlata v České republice. Historické prameny uvádí, že rýžování zlata v této oblasti probíhalo v 9. století našeho letopočtu.

Mapa