Vesnice umělců Waldhäuser s domem Heinze Theuerjahra (Archa, ateliér a park se skulpturami)
Tisíc metrů na hladinou moře a nádherný výhled až na Alpy, to je Waldhäuser, nejvýše položená horská obec Bavorského lesa. Waldhäuser, coby „magické“ místo, vždy svým kouzlem přitahoval milovníky přírody, citlivé jedince a umělce.
Jako první malíř se v roce 1906 usadil ve staré budově školy ve Waldhäuseru Reinhold Koeppel (*1887 †1950) z Oscherslebenu v Sasku, který sám sebe nazýval „malířem lesa“. Poprvé odtud bezstarostně odešel jinam, ale už příští léto se na místo vrátil. Cosi ho muselo jakýmsi nevysvětlitelným způsobem přitahovat zpátky do Waldhäuseru. Po něm přišli i další umělci, kterým se vedlo stejně - Hermann Erbe-Vogel, Alfred Kubin a Heinz Theuerjahr, byl tu také Friedrich Nietzsche, který v Klingenbrunnu napsal:
"Pokud člověk nemá na horizontu svého života pevné, klidné linie, podobné liniím hor a lesů, je vnitřní vůle člověka neklidná, rozdrobená a žádostivá…"
Koeppel i ti ostatní potřebovali tyto „pevné a klidné linie na horizontu svého života“. Les se jim stal druhým domovem. Ke Koeppelovým dílům neoddělitelně patří grandiózní obrazy lesa, jako je například oltářní obraz Panny Marie v lese, polomy a lesní hlubiny, ale především obrazy lidí z Bavorského lesa, s jejich tvrdým životem, jako je například portrét dřevorubce a dřevorubec při práci.