14 – STEZKA STRÁŽCŮ HRANICE | Region Šumava - Bayerischer Wald

Pro objekty vz. 37 byla oproti předchozím vz. 36 typická obrana vchodu v týlové stěně. Samotný objekt byl uzavřen mřížovými dveřmi o síle prutů 2 cm, skrz které se dalo v případě potřeby střílet ven z vchodové střílny, jež byla umístěna ve stěně přímo proti vchodu. Střílna byla zevnitř uzavíratelná polohovým krytem. Tyto kryty jsou ve třech různých provedeních (s přítlačnými křidélky, čepem s páčkou nebo křidélkovou maticí). Přičemž třetí typ se v jihozápadních Čechách nevyskytuje.

Ve vstupní chodbičce se v podlaze nachází otvor pro odvodnění. Chodbička se v pravém úhlu lomí doleva nebo doprava podle typu objektu a pak následují plnostěnné pancéřové dveře o síle 1 cm opatřené uzavíratelným otvorem pro střelbu pistolí a zástrčkami umožňujícími zajistit dveře zevnitř proti otevření. Tyto dveře se stejně jako mřížové otevírají dovnitř.

Na konci 50. let se v důsledku napjaté mezinárodní politické situace přistoupilo k aktivaci opevnění při západní hranici, pročež bylo nutné provést úpravy stávajících pevnůstek. Tyto úpravy sestávaly ze zasypání týlové stěny zeminou, úpravou vchodu na vstupní šachtu s použitím prefabrikátových profilů a dosazením protitlakových dveří. V důsledku této úpravy došlo prakticky k zaslepení vchodové střílny. Ústí vývodu zplodin vně vchodu bylo chráněno vyzděným komínkem. Ve vnitřním vybavení byla dodána nová lafeta UL – 1. Časté je také drátěné pletivo, které zakrývalo střílny po vzoru předválečných masek. V oblasti Šumavy je takto upravena většina objektů. Tyto byly udržovány až do roku 1990, a tím připraveny k okamžitému použití.