8 – Stezka strážců hranice

Ždánov

Na jižním úpatí hory Ždánov v nadmořské výšce přibližně 940 m se nacházela obec se stejným jménem. Měla několik částí – nejdůležitější z nich – Přední Ždánov, za ním severozápadně Zadní Ždánov a statek Peklo. Vesnice Ždánov byla založena v rámci tzv. vnější kolonizace ve vrcholném středověku. Doba jejího vzniku není přesně známa. Vznikla jako vesnice pro horníky a lesní pracovníky, především z důvodu těžby zlata na hoře Ždánov. Proto také byla vystavěna v blízkosti šachet. Je známo, že Zadní Ždánov se sestával z osmi a Přední Ždánov ze sedmi čísel popisných. V roce 1840 měl Ždánov 14 popisných čísel se 109 obyvateli, spadajících pod farnost Kašperské Hory.
Pohled na vesnici Ždánov z první poloviny 20. století
Podle Schallera (1786) patřilo 7 popisných čísel Ždánova k velkostatku Žichovice – v držení Johanna Friedricha knížete z Lambergu. Další část spolu s Pohorskem, Ostružnem a Nezdicemi patřila městu Kašperské Hory. Ve vesnici žil po většinu času jeden švec, který se živil spravováním obuvi. Do 20.let 20.století zde existovala hospoda V  Předpeklí s prodejem lahvového piva a tabáku.

V moderních dějinách provázela Ždánov smůla. Ve 20.letech 20.století byl postižen epidemií tuberkluozy, na kterou několik lidí zemřelo. Dalším neštěstím pak byla těsně po 2.světové válce smrt pěti dětí, které přišly o život při hře s nalezenou municí.

Dne 29. 6. 1945 se většina ždánovských obyvatel měla hlásit ve shromažďovacím středisku Dlouhá ves, načež byli odsunuti po železnici do Bavorska. Stalo se tak vzhledem k událostem spojeným se zánikem Československa na konci 30.let a kvůli chování nemalé části českých Němců za druhé světové války.

Mapa