6 – Stezka strážců hranice

V rámci příprav republiky na obranu vydala československá vláda v říjnu 1936 nařízení o vzniku jednotek z příslušníků četnictva, policie, finanční stráže a tzv. vojenských posil (záložní vojáci, kteří se po aktivizování stávali jejími příslušníky). Tyto jednotky se nazývaly Stráž obrany státu (S.O. S.). Jak praví zřizovací listina hlavním úkolem jednotek S.O.S. je ochrana neporušitelnosti státních hranic a nedotknutelnosti státního území a také spolupráce při udržování veřejného pořádku v pohraničí.

Družstvo S.O.S. v Brnířově v roce 1938
Členy útvarů S.O.S., podléhajícím Ministerst u vnitra, se mohli stát jen vybraní a spolehliví jedinci. Příslušníci armády měli dohlížet na patřičnou vycvičenost příslušníků S.O.S.. Pro větší operativnost byly útvary rozčleněny
na jedn. družstva. V každém družstvu byly zastoupeny všechny složky. Pro posílení palebných prostředků byl každému družstvu S.O.S. přidělen lehký kulomet.

S.O.S., úzce spolupracující s  jednotkami československé armády ve svém okolí, měla v případě ozbrojeného napadení Československa odrazit první úder nepřítele a  umožnit mobilizaci záložníků do opevnění v pohraničních oblastech.

V květnu 1938 dosáhly jednotky S.O.S. nejvyššího stavu – 28.310 mužů. Příslušníci S.O.S. stály v první linii. Většinu ztrát, které zaznamenaly českosl. úřady při nepokojích v roce 1938, tvořili na českosl. straně právě příslušníci těchto družstev. Od počátku září 1938 do 17. března 1939 padlo při ostraze československé státní hranice proti německým, polským, maďarským a karpatoukrajinským záškodníkům a vojákům 302 čs. vojáků a příslušníků S.O.S., 436 jich bylo zraněno.

Mapa