1 – Stezka strážců hranice

Tato naučná stezka je tématicky zaměřena na historii ostrahy hranice v jihozápadních Čechách. S okolím Kašperských Hor jsou spjaty dramatické lidské osudy, jaké s sebou přinášel těžký život v drsném pohraničí. Každá hranice je pro stát životně důležitá – jasně vymezuje a definuje jeho svrchovanost a suverénnost. Proto dění na hranici předznamenávalo osudy jeho obyvatel.

Trasa stezky Vás provede krásnou šumavskou přírodou. Současně projdete podél linie lehkého opevnění československé armády z třicátých let 20. století. Z informačních tabulí získáte informace o opevňování hranice proti hrozbě fašismu, o vybavení interiéru, o pocitech vojáků uvnitř betonových pevnůstek. Seznámíte se i s jejich odhodláním k boji,
tváří v tvář napadení.

Hranice tu však prochází více než jedno tisíciletí. Ještě před tím tu Keltové těžili vzácný drahý kov – zlato. Nejslavnější český panovník Karel IV. zdůraznil význam tohoto regionu vystavěním pevného strážního hradu Kašperk. Vedle zlatonosných dolů a Zlaté stezky měl strážit především starou zemskou hranici se sousedním Bavorskem. A jaká by to byla hranice, kdyby se přes ní nepašovalo?

Zajímavé jsou i proměny významu hranice. Např. ve třicátých letech 20. století přes ní utíkali uprchlíci z nacistického Německa do demokratického Československa. Od roku 1948 do roku 1989 se několika šťastlivcům podařilo překonat ostře střeženou hranici (Železnou oponu) z komunistického Československa do tzv. Západního Německa.

Ironie dějin si krutě zahrála i s betonovými bunkry stavěnými proti Hitlerovi. Na základě Mnichovské konference musely být všechny pevnosti v záborovém pohraničním pásmu vydány v neporušeném stavu do rukou nacistů. Německá armáda na nich nacvičovala dobývání pevnostních systémů v Evropě. Jak asi bylo vojákům, dělníkům a stavitelům těchto pevností?

Nechme však teoretických úvah a vydejme se po stopách strážců hranice. Možná z části pochopíme…

Mapa