1 – Kašperské Hory za Zlaté stezky a Zlaté cesty

Město Kašperské Hory patřilo v období středověku k nejvýznamnějším hornickým městům v Čechách. V první polovině 14. se zde přešlo z  rýžování k hlubinné těžbě zlata. Solný obchod s Čechami z obchodního překladiště v Pasově se v průběhu 14. století rozrůstal a s tím souvisela i poptávka po luxusnějším zboží z Podunají a z jižní Evropy. Český král a římský císař Karel IV. se proto v r. 1356 rozhodl spojení českých zemí s uvedenými oblastmi rozšířit a inicioval založení dalších dvou obchodních stezek z oblasti horního Pootaví směrem na již zavedený biskupský Pasov i na nově založené město Grafenau v bavorském vévodství.

Obě začínaly v Pasově. Zlatá stezka, resp. její třetí větev pak vedla směrem Freyung, Mauth, Bučina, Kvilda, H. Kvilda do K. Hor. Její konkurence zvaná Zlatá cesta také začínala v Pasově, ale k českým hranicím směřovala přes území bavorského vévodství, tj. na Tittling, Grafenau, hraniční přechod Modrý sloup, Březník, Filipovu Huť a Horskou Kvildu, kde se napojovala na trasu Zlaté stezky.

Karel IV. nechal postavit 3 km severně od města nový strážní královský hrad Kašperk, který měl chránit jak jihozápadní Čechy, zlaté doly a také zajišťovat bezpečí provozu na obou zmíněných obchodních trasách. Navíc se tento hrad, kterému Karel propůjčil své jméno, stal rezidencí pro nejvyšší královské úředníky v kraji.

Kostel sv. Mikuláše, 1. pol. 14. století

Okolí, příroda, osobnosti, události

Krajina Kašperských Hor a okolí patří bezesporu k nejkrásnějším oblastem naší země. Malebnost zdejší krajiny již dlouhá léta přitahuje nejen umělce, ale i stále větší počet turistů, kteří se sem rádi vrací.

Z  geologického hlediska náleží Kašperské Hory a jejich okolí k části Českého masívu, nazývaného šumavská větev moldanubika. Převládajícími horninami jsou krystalické břidlice, které v průběhu věků změnily na ruly, případně na svory.

Zlato tu pravděpodobně rýžovali již Keltové, jak to naznačují zlaté keltské mince, nalezené v roce 1891. Do počátku 14. století se zde zlato rýžovalo, poté se přešlo k hlubinné těžbě. To již mělo město Kašperské Hory za sebou minimálně několik desítek let své existence. V roce 1345 pomáhalo Janu Lucemburskému v  dobývání slezského města Landeshut (dnešní Kamienna Góra) údajně až 600 kašperskohorských horníků, kteří úspěšně podkopali hradby opevněného města. Jan Lucemburský za to z vděčnosti udělil Kašperským Horám městská privilegia a právo používat městskou pečeť.

Archeologický průzkum náměstí v Kašperských Horách, 2010

Po zániku Zlaté stezky a Zlaté cesty

Když v průběhu 17. století klesala výtěžnost zlata ve zdejších zlatých dolech, stejně jako řídnul obchod za Zlaté stezce a Zlaté cestě, orientovalo se, od r. 1572 královské horní město, na rozvoj sklářství, lesnictví a zpracování dřeva, pastevectví. V průběhu 19. století zde začaly pracovat továrny na výrobu tzv. dřevěného a později i  žaluzijového drátu, vyráběly se zde sirky nebo např. kočárky, vozíky, koloběžky. Od druhé poloviny 19. století město podporovalo rozvoj odborného a středního školství, vznikla zde např. odborné dřevařská střední škola (studoval zde i známý automobilový designér Josef Sodomka). Školská emancipace města vyvrcholila otevřením německého reálného gymnázia v r. 1911 (dnešní základní škola).

Kromě ekonomické prosperity význam a prestiž města zvýšilo zřízení soudního okresu Kašperské Hory.

Město i jeho okolí se později stalo místem děje několika románů známého šumavského spisovatele Karla Klostermanna.

V r. 1910 zde ve 214 domech žilo 2228 obyvatel, z nichž se 2127 hlásilo k německé národnosti. Po 2. světové válce byli němečtí obyvatelé odsunuti. Na jejich místa přišli noví osídlenci z území celého tehdejšího Československa i z řad rumunských Slováků.



Mapa