2 – Bývalá Ptačí nádrž

Bývalá nádrž na soutoků Ptačího a Mokrůvky v nadmořské výšce 1140 metrů sloužila k zadržování vody pro plavení dřeva. Při plavení dřeva se z ní vypouštěla voda do Modravského potoka. Vlna vypuštěné vody nesla pak polenové dřevo až k rechlím pod Modravou. Nádrž dokázala zadržet až 1000 m3 vody.

Dnes je nedílnou součástí unikátního technického díla – Vchynicko-tetovského kanálu, budovaného v letech 1799–1801 pro plavení dřeva v jinak nedostupných částech Šumavy. Je součástí osmi podobných nádrží. Je památkově chráněna od roku 2013. Nádrž je od 50. let bez vody, dno je silně zamokřeno, porostlé travinami a nízkými smrčky. V koruně hráze vede zpevněná cesta z Filipovy Huti na Březník. Ve středu hráze je vojáky v nedávné minulosti upravený odtok.

Nádrž má přibližně trojúhelný tvar, její přímá hráz je umístěna na severní straně nádrže, 65 m dlouhá. Uměle sypané těleso hráze má lichoběžníkový tvar je uměle sypané, v koruně má šířku čtyři metry. Přibližně ve středu hráze je umístěn odtok. Na východní straně hráze se dochoval bezpečnostní přepad s odtokem, ústícím do potoka.

Zároveň se nádrž nachází v jádrovém území tetřeva hlušce a je součástí území ponechávaného samovolnému vývoji.

U nádrže je dnes vrchovištní rašeliniště porostlé borovicí blatkou o rozloze 58 ha a s maximální hloubkou tři a půl metru. Zásoba rašeliny je odhadována na 290 tisíc kubických metrů.
Ptačí potok pramení na západním svahu Černé hory v nadmořské výšce asi 1220 metrů. Protéká dále Biskupskou slatí až k bývalé Ptačí nádrži. Zde se spojuje s potokem Mokrůvka, který pramení na severním svahu mezi Malou Mokrůvkou (1330 m) a Mrtvým vrchem (1254 m). Dále pokračuje severozápadním směrem až k soutoku s Modravským potokem, který je horním tokem řeky Vydry. Ptačí potok vešel ve známost i blokádou, kterou ekologičtí aktivisté bránili kácení stromů napadených kůrovcem. Podle organizátorů blokády neměla Správa NP Šumava udělenou nutnou výjimku k této činnosti.

Mapa