Klatovské karafiáty
„Božskou květinu“ pojmenovanou švédským botanikem K. Linné, začali klatovští nadšenci pěstovat po skončení napoleonských válek. V roce 1813 přivezl do Klatov rytmistr Volšanský semínka drobnokvětého karafiátu z Francie. Díky práci svých sousedů – umělému sprašování a přísnému výběru rostlin se podařilo karafiát zdokonalit tak, že Klatovy byly již od 19. století známy jako město karafiátů. Vyšlechtěný pravý český karafiát patří mezi mrazuvzdorné trvalky, má pevný stonek 50 až 60 cm vysoký, nepukavý žaludový kalich s celokrajnými okraji korunních plátků. Květy mají průměr 6 až 8 cm, nádherné odstíny barev a příjemnou vůni. Podle kresby v květu rozdělil klatovské karafiáty do šesti tříd prof. J. Čechura, pěstování a historii popsal prof. Dr. Fr. Švec. Rozdělené karafiáty mají i zajímavé názvy – jednobarevné, čárkované (Pikoty), pruhované (Doublety a Bizardy), stíněné od okraje (Flamanty) a stíněné ze středu (Fameusy). Velké úspěchy na tuzemských i zahraničních výstavách v podobě zlatých medailí slaví klatovští pěstitelé již více než jedno století (Vídeň, Brusel, Antverpy, Amsterodam, Lyon, Hamburk).
Dnes je pěstování karafiátů především zálibou nadšenců z řad klatovských občanů, kteří se šlechtění květin věnují ve volním čase a z vlastního zájmu. Výsledky jejich práce můžete obdivovat na každoroční výstavě v první polovině července v zahradě naproti Vlastivědnému muzeu Dr. Hostaše.